Tu krásu nelze popsat slovy
Je to královna ze Sáby
Kdybych byl bourec morušový
Byla by samé hedvábí

Když mi dá pokyn, skočím z věže
Bez rozpaků na chodník
Vypadá krásně, hebce, svěže
Proč bych to pro ni nepodnik

Kdybych se aspoň vyznal v něčem
Co by jí mohlo lichotit
Být, dejme tomu, potápěčem
A dáti se s ní vyfotit

Zkrátka a dobře, bez váhání
Všechno bych pro ni udělal
Jen kdyby neměla to přání
Abych (abych) si (si) ji (ji) vzal

Mohu pro ni stavět hrady
Sbírat mince, trpět hlady
Složit píseň, rozbít atom
Ona ale trvá na tom, abych
Abych, abych, abych, o, abych
O, abych, o, abych, o, abych
Abych si, a abych si
Abych si, a abych si
Abych si ji vzal

Zkrátka a dobře, bez váhání
Všechno bych pro ni udělal
Jen kdyby neměla to přání
O, abych (o, abych) si (si)
Ji (ji) vzal