Po lávce tvého nártu
Přejdu nejsnáz pláče proud
Po stéble tvého zápěstí
Mohu dál i v bouři plout

Jen v hořkomléčné dráze
Tvých vlasů chtěl bych spát
A máš-li vést mě k zkáze
Tak já ji přijmu rád

A stokrát chválím čas
Kdy vcházím do tvých řas
A každý záhyb tvůj i vlas já znám

A kdyby náhle blesk tu sjel
Srdce spálil na uhel
Tak byl bych šťasten
Že jsem lásku měl a mám

Jak terče střelnic na poutích
Jsou ta souhvězdí tvých pih
A máš tak svůdná zákoutí
Jež neznat byl by hřích

V tvých nástrahách jak v Séně
Se topím dál a dál
A znám tě stále méně
A já bych rád tě znal

Stokrát chválím čas
Kdy vcházím do tvých řas
A každý záhyb tvůj i vlas já znám

A kdyby náhle blesk tu sjel
Srdce spálil na uhel
Tak byl bych šťasten
Že jsem lásku měl a mám

Ač ráno sám jsem v dálce
Ta horkost má je táž
Na mráčky píšu palcem
Co dávno, dávno znáš