Sama řekla, že ho nemá ráda, ráda
A že na tom nezmění se nic
Ale on jí nové verše skládá, skládá
Ale on ji miluje tím víc

Že napsala mu: „Říkám ti to po sté! Po sté!
Nedělej si žádnou naději!”
Tím však jeho láska jenom roste, roste
Tím však ji má ještě raději
Nejí, nespí, chodí kolem dveří, dveří
Do okna jí hledí oddaně
Jako dítě, které pevně věří
Že se hvězdy vejdou do dlaně