Oči má sněhem zaváté
V duši má chladný stín
Rampouchem srdce prokláté
Studený hlas, na dlani mráz, ledový klín

Slunce svit marně útočí
Její cit neroztál
Prosím vás, pane průvodčí
Zastavte vlak, už je to tak, nemohu dál

Vidím, že už se šeří
A vím teď, že jen zbývá
Smutek zavřených dveří
Pro toho, kdo je sám

Pro toho, kdo si věří
Pro toho, kdo si zpívá
Přestože na rtech ho studí polibek poslední

O-o-o-o

Oči má sněhem zaváté
V duši má chladný stín
Až se mě jednou zeptáte
Co z toho mám, že jsem žil sám, odpovím vám
Co z toho mám, že jsem žil sám
Že jsem žil stále sám