Já znám
Já dámu bílou v Praze znám
Je týdně jednou v kruhu dam
Snad stejně silnou sladkost dnů
Má pouze dítě z bonbónů
Já ji znám
Dobře znám

Je svá
Je kouzelná s tou parukou
Má kouzlo stáří na rukou
A s žárem téměř holčičím
Ti lásky zašlé vylíčí
Já tak znám její ráj

Ten ráj se táhne až bůhví kam
A nejspíš je právě tam
Kde se smí i snít
V kavárně Sladký ráj
Má prý tím nejsladším být

Je čas
A dámy se již chystají
Zpět z ráje domů tramvají
A pít, než usnou, slabý čaj
A bdít a dožít příští ráj
Ten svůj ráj
Milý ráj

Ten ráj se táhne až bůhví kam
A nejspíš je právě tam
Kde se smí i snít
V kavárně Sladký ráj
Má prý tím nejsladším být