Těch dávných sedmnáct
To býval bláznící věk
To byl ten bláznící věk
Kdy spoutaný
Se dáš na útěk
A vůní všech žen
Rád se dáváš zmást
Když je ti sedmnáct

Když je nám trochu víc
Tak málem dvacet a půl
To čas jen k dálkám si plul
A z lásky svět
Jsi cestou jen zul
A vzlítnul na měsíc
Věk je pouhé nic
S tím šel jsi do ulic

Dál svíčky sfoukáváš
Už je jich třicet a pět
To kvůli nám celý svět
Se točí jen dál
Noc, to je tvůj den
I prohrou vyhráváš
A únavný sen
Jak svíčku sfoukáváš

Pak dny nám krátké jsou
A je tu podzim najednou
A tvůj film, ten, co jsi žil
Ač závoj má
Měl svůj děj a cíl
Dál jsi tím, co jsi byl
Když cítíš den s tmou
Dál dobré roky to jsou