1. Song hrál nám ten ďábel saxofon

Karel:
Tam, kde vlastně nechtěl jsem být
V místech, kde jsem omylem slít
Já tě potkal
Potkal sen svůj

Helena:
Tam, kde sen se potkává snáz
Tam ten zázrak potkal i nás
Můj jsi vesmír
Vesmír jsi můj

Karel:
Já včera šel ještě městem sám
Helena:
A pro dva stůl večer nabíd nám

Oba:
Pak šli jsme tančit a sál
Nebem se zdál

A song hrál nám ten ďábel saxofon
Karel:
A dech mi bral
Helena:
Jak plápolal
Oba:
A lhal
My ne, to on!
Tak svůdný tón
Má jen ten ďábel saxofon
Co říci chtěl
Tím stříbrem svým?
Že svět skončí dnes tancem posledním

Karel:
Tam, kde nikdy nepadal sníh
Nepotkat tě, to by byl hřích
Tvé rty pálí
Helena:
Žárem těch tvých

Karel:
Dík tobě já teď i zem tvou znám
I sladký nápoj, co skýtá nám

Oba:
Jak chutná láska, teď vím
A začlo to tím

Že song hrál nám ten ďábel saxofon
A dech mi bral
Jak plápolal
A lhal
My ne, to on!
Tak svůdný tón
Má jen ten ďábel saxofon
Co říci chtěl
Tím stříbrem svým?
Že svět skončí dnes tancem posledním

Helena:
Znám, co i ty zřejmě znáš
Karel:
Znám, jak začal příběh náš
Oba:
Nádhernou náhodou
Tím, že k nám zněl tmou
Ten song!
Co říci chtěl
Tím stříbrem svým?
Že svět skončí dnes tancem posledním


2. Indiánská píseň lásky

Touhu svou a žár posílám
Nočním tmám
Snad se vrátí též
Ozvěnou zpátky k nám
Poslouchej, lásko má
Nač se ptám a o čem sním
Proč když jdu spát
Prázdnou náruč mám
A v srdci mém je stín

Věřím, že hlas tvůj
Odpoví prosbě mé

Vím, co uslyším
Že už mám štěstí své

Že ráda mě máš
Jak já toužívám
Protože i já tebe v lásce mám


3. Má se mlčet

Přicházíš jak záblesk
A dál se trápíš tím
Co říct
Slova ti schází
Vždy bázeň měl jsi z frází
„Jsi můj sen” - je k smíchu
A „mám tě rád” je dým
Je nic
Tak se jen díváš
A víš, že vím, co skrýváš

Ty párkrát mlčels, jenže já vím o čem
Máš to v očích psáno, co sis přál
Párkrát zoufals, žes tu svou řeč přehnal
Nemyslím, žes pouze krásně lhal
Nepřestávej, mluv dál

Slovník tvůj je pestrý
Jenže tentokrát
Měls pech
Skryls slova v řasách
Já přesto hlásím - zásah!
Jsem dnes méně mluvná
Tak jen tak mlčky stát
Mě nech
Mám něco s hlasem
Však vím, ty víš, že tvá jsem

Má se mlčet, když je s kým a o čem
Zná to každý, kdo kdy miloval
Párkrát povzdech z očí tvých se ozval
Nemyslím, že lhal, že vážně lhal
Nepřestávej, mluv dál

Zná to každý, kdo kdy miloval
Párkrát povzdech z očí tvých se ozval
Nemyslím, že vážně lhal
Nepřestávej, mluv dál

Nemyslím, žes pouze krásně lhal
Prosím, nepřestávej, mluv dál!


4. Je krásné lásku dát

Karel:
Znááám
Jak je krásné lásku dát
Slzy tvý, tvých řas
A cítit zas
Jarní vítr vát
Noci probdít před tvým domem
Když stesk tvůj neví o mém

Být stokrát bit
A přesto mít
Tě rááád

Oba:
Znááám
Jak je krásné lásku mít
Helena:
Znovu dát se splést
A míle cest
Za ní jít a jít
Karel:
V jejích poutech hned
I vážný kmet
Se cítí
Náhle mlád

Oba:
Je krásné
Je krásné lásku dááát