Mou hlavou táhne dlouhá šňůra dnů
Já hledám ten, ve kterém omládnu
Však hlava má je půda prášivá
Tam málo jen sám chodívám

Bodnu línou paměť do slabin
A jedu tam, kde v trávě léto doutná
Dám ti náušnice z jeřabin
Řeč polykám
A z duše mý je loutna tvá

A vlny smejou stopy v rákosí
A vítr na ně písek nanosí
A v hlavě zbyde dlouhá šňůra dnů
Jak závaží, jež nezvednu

Bodnu línou paměť ostruhou
A jedu tam, kde vláha louku skrápí
Stojím tady sám tvou zásluhou
Nic neříkám a oči tvý mě trápí dál