Svítá, jako zázrakem svítá
Tichem rozjel se výtah
Kamsi do patra níž
Ráno vstává a mává křídly na roletách
Hleď, už den začíná

Bílá včera náhle tu stála
Skoro dýchat se bála, a já pozval ji dál
Dívka bílá či víla, ze sna utkaná tvář
Důvěrná i neznámá

Bílým žárem bílý jas
Pak náhle v nás zažeh právě
Náruč světla, touhu, která vzlétla
Jak pták, co hnízdil v trávě

Zůstaň, chtěl jsem zavolat, zůstaň
Rychle zamkla mi ústa horkým zámkem svých rtů
Slova váznou a prázdnou nocí na dlažbě zní
Klapot bílých střevíčků

Znám tvá ústa, sítě řas
I lásku v nás, bránu k hvězdám...
Chvátal čas, já zapomněl
Že neznám a musím znát tvé jméno!

Bílá, dám ti jméno, jsi bílá
Není na světě síla, co mě zastavit smí
Já tě najdu, i kdybych na kraj světa šel sám
Chci tě mít, přísahám...