Karel Gott:
Stal se zázrak, skály mají chuť kvést

Petr Muk:
Stal se zázrak, náhle zkoušíš se vznést
Hlídej ten zázrak, nech se jím dál vést bez váhání

Karel Gott:
Nech jej, ať vzrůstá, nech jej volně plát
A hledej ústa, která máš tak rád

Petr Muk:
A s nimi zůstaň, teď bys neměl spát do svítání

Oba:
Běž za svou láskou jako horský proud
Po skalách pádí dálkou nedohlednou
Běž za svou láskou, běž ji obejmout, je to zázrak

Za svou láskou vzlétni až ke hvězdám
Po dráze průzračné, ty víš dobře kam
Běž za svou láskou, a hned řekni jí sám
Že je zázrak